Pamatujete tu hru Kámen, nůžky, papír? Když se k tomu přidá jehla, barvy, korálky... je z toho rázem zábava na celý život. Vítejte :-)

neděle 30. dubna 2017

Pro dvojčátka deky z lásky

Šila jsem deky pro dvojčátka, malou Elišku a Honzíka v rámci projektu Deky z lásky. Eliška si přála deku v růžových, modrých a fialových barvičkách, Honzík má rád zelenou. Dala jsem si práci a deky dopředu nakreslila, ale obrázky si pod jehlou žijí svým životem, a tak výsledek je nakonec jiný. Spoustu let jsem se obklopovala jen barvami ve stylu tón v tónu nebo v kombinaci max. tří barev, ale poslední dobou mi jejich hravá veselost velmi sedí. Jak se říká - nikdy neříkej nikdy :-) Snad tedy přinesou trochu radosti i do života dvou malých cvrčků :-)

Kdo nezná tento projekt pro postižené děti, nechť nakoukne na web Deky z lásky :-)





sobota 15. dubna 2017

Pfaf 360

Občas kouknu na aukro či jiný bazar jestli by třeba nebyl nějaký retro šicí stroj a najednou to přišlo. Byl to ON. Šedivý elegantní fešák, v rodném listě rok 1950. Vyhodnotila jsem škody, našla pana opraváře, který se podělil o náhradní díly se své sbírky, stroj byl seřízen a náležitě ošetřen.
A je tady své kráse naprosto unikátní a funkční šicí stroj. Jsem v úžasu, co vše umí a podle dochovaného německého manuálu zkouším. Má takové funkce, které očekáváme od současných strojů - navlékač jehly, přítlak, volné rameno, skládací přídavný stoleček a hlavně obrovskou paletu ozdobných stehů, které se nastavuji číselnou kombinaci na budících. A ten hlas, všechny ty kolečka pod kapotou pracují v dokonalé harmonií. No, je opravdu radost mít v rukou takovou mašinu a obávám se, že i lehce návykové. Myslím, že nezůstanu jen u toho jednoho retro kousku :-)





pátek 17. března 2017

Pro holčičku

Sluníčko za okny láká do polí, a já bych přesto potřebovala ještě pár deštivých dnů, abych mohla v klidu šít. Mám rozdělané 2 deky pro dvojčátka - chlapečka a holčičku a práce mě velmi baví. Ta holčičí bude sladká, přesladká jako od cukráře a plná srdíček :-)



Pokud jste ulítli na srdíčka stejně jako já, ZDE najdete podrobný návod na takto šité bločky :-)
Krásný den :-)




čtvrtek 23. února 2017

Recy

Poslední měsíc jsem doma šila na recyklační téma, protože jsem si potřebovala připravit šicí klubovou neděli. Domluvili jsme se na tématu "Džíny" a já zrovna s tímto materiálem nikdy moc nešila, což se ovšem během toho měsíce změnilo. Trochu z džínsů jsem už ukázala v předchozích příspěvcích a tady je další várka recy šití. Zrodila se tak moje nová závislost a láska doslova džínová :-) A druhé pozitivum je, že jsem si tímto recyklačím šitím řádně uklidila šatník a jsem připravená na jaro :-)






neděle 12. února 2017

Taškařice pro Tess

Tuhle tašku jsem šila pro mojí dceru Tess. Odletěla na pár měsíců s kufrem barev malovat do Národní galerie v Bangkoku (to si pište, že jsem pyšná, jak jen to jde). Přála jsem si, ať má sebou něco od srdce a taky, aby nezapomněla, kde je doma :-)
Do taškařice jsem zašila i kus našeho šatníků, to aby věděla, že máma s tátou na ní čekají :-)


 



neděle 5. února 2017

Košíček pro Marušku :-)

Krásně nám přes týden nasněžilo. Toho rána si Maruška myslela, že se k 12 měsíčkům nedostane. Ale udatný pan Ge nás z té bílé hromady vysvobodil, tak i na jahody došlo :-)
Je to už pár let zpátky, co jsem zkoušela plést košíky z proutí a není to žádná legrace. Víc než košík, pamatuji mozoly na rukou. Tato šitá varianta je mým prstíkům rozhodně bližší. Ke střihu se opakovaně vracím a po ruce byla i moje oblíbená látka. Nevěřili by jste kolik nutných maličkostí se do košíků vleze. A odhaduji to na 2 kg jahod :-)
Krásné dny všem.



úterý 31. ledna 2017

Pro mazlíčky domácí

V těchto mrazivých dnech naší psí kamarádi bydlí společně s námi v domě. Vlastně jim to tady všechno patří. Pegy, co vypadá spíš jako lední medvěd, celé dny chrápe (a to doslova) na vyhřívané podlaze a Engi, co skáče jako jojo na niti, se z toho může zbláznit.
Aby si ty naše zlatíčka příliš neotlačili pacičky, ušila jsem jim deky. Oni vůbec miluji polštáře a dečky všeho druhu a v nestřežených chvílích je pak vynášejí z domů :-)

PS: A když jsem u toho vynášení. Jednou zjara jsem našla na zahradě zbytky adventního věnce z vizovického těsta, co záhadně zmizel z jídelního stolu. Od té doby si dávám bacha, ale je mi to houbelec platné :-)